Absolutná plná moc advokátov bez akýchkoľvek práv klienta

Píšem to z vlastnej skúsenosti a mám osobne k dispozícii tri takéto plné moci, ktoré dávali advokáti podpisovať klientovi v Českej republike. Žiadne povinnosti advokáta v nej nie sú napísané.

Mne to závažne negatívne ovplyvnilo život, lebo advokát bez absolútnej plnej moci  si nebol ochotný naštudovať moj súdny spis a vďaka jeho neochote mi doplniť ústavnú sťažnosť mi to ústavný súd zamietol. A teraz je nutné podať sťažnosť na Europský súd pre ľudské práva….a NA TO NEMÁM FINANCIE ANI PRÁVNIKA.

Takže ešte si myslíte, že je to banalita?

Citujem presne z jednej konkrétnej plnej moci českého právnika, ktorú mne osobne dával podpisovať právnik v roku 2011. Vtedy som to podpísala, pretože mi ani nenapadlo, žeby mohol právnik konať v moj neprospech alebo ma rovno podviesť, konať za mojich chrbtom a dohodnúť sa s protistranou :

(predpokladám, že na Slovensku je to podobné)

„Já, níže podepsaný….. zmocňují tímto JUDr……, aby mně zastupoval ve všech právních věcech, aby vykonával veškeré úkony, přijímal doporučované písemnosti, podával návrhy a žádosti, stížnosti a námitky, uzavíral smíry a narovnání, uznával uplatněné nároky, vzdával se nároků, vymáhal přiznané nároky jakož i jejich plnění potvrzoval, podával opravné prostředky a vzdával se jich, a to vše i tehdy, kdy je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci.“

Koniec citácie plnej moci.

V celom texte som nenašla ani jedinú vetu o tom, že ku všetkým rozhodnutiam potrebuje advokát, alebo právný zmocnenec písomný súhlas klienta dopredu.

Pretože tak by to malo správne byť. Požiadala som o to prideleného advokáta advokátní komorou ČR teraz, v roku 2023, ale ten tvrdil, že toto je štandardná plná moc, nemal záujem čokoľvek do plnej moci doplniť a bral to ako stratu dovery a odmietol ma zastupovať.

Ale to je porušovanie základných ľudských práv, keď nás absurdné zákony, odporujúce Ústave ČR nútia mať právne zastupenie, nútia podpísať plnú právnu moc bez akýchkoľvek podmienok. Teoreticky sa potom možme súdiť s advokátom. Ale na základe čoho? Veď to mu musíte dokázať porušenie toho, na čom ste sa dohodli ústne. Podľa tohoto „dokumentu“ to nejde dokázať a advokát sa Vás ani nemusí nič pýtať dopredu. Podľa tejto právnej moci si advokáti možu robiť čo chcú a nemusia mať k ničomu súhlas klienta. Ale odkedy majú advokáti a sudcovia patent na rozum a sú neomylní? Kde túto schopnosť získali? Už v 90- rokoch sa na Slovensku hovorilo, že keď sa stretnú štyria advokáti, tak majú 5 právnych názorov.

Upozorňujem na to, že na to, aby ste mohli podávať dovolanie alebo ústavnú sťažnosť v ČR, musíte byť zastúpený advokátom. K tomu vás núti zákon, i keď je to v rozporu s ústavou ČR. Pretože podľa nej máme všetci rovnaké práva a povinnosti. A občan nesmie byť nútený robiť niečo, čo mu neukladá zákon. Toto je nútenie dať absolútnú plnú moc právnikovi, ktorý može čokoľvek, i zničiť vám život. K ničomu nemusí mať písomný súhlas od vás. Otroctvo už zrušili a okrem toho, takéto právne zastúpenie buď platí občan alebo daňový poplatník zo štátnej kasy. Ale nesmie o ničom rozhodovať?

Je to i v rozpore s dobrými mravmi a porušuje to Listinu základných práv a slobod.

Ale nikomu z advokátov a advokátnej komory to nevadí.

A teraz mi určite budete mnohí namietať, že je to preto, že my obyčajní ľudia predsa právu nerozumieme. Ale v práve je toľko možností

Tak za prvé: mám dvoch spolužiakov právnikov a na vysokých pozíciach (JUDr. Lucia Č. a JUDr. Jaroslav K. ten je státním zástupcem v ČR). Takže si dovolím z vlastnej skúsenosti tvrdiť, že často tí šikovnejší spolužiaci si vybrali technické odbory na vysokých školách a na práva nešli podľa mojich skúsenosti najšikovnejší spolužiaci.. Áno sú výnimky, i ja som ich zažila: napríklad JUDr. Adriana Jaňovková, ktorá mi radila v bezplatnej právnej poradni, ktorú zriadili cca okolo roku 2001 –2002 na Okresnej prokuratúre Košice II, na Mojmírovej ulici. Mala som šťastie i na ďalšie dve staršie pani advokátky, ktoré sa mi snažili poradiť, keď ma naháňala telefonicky kriminálka a chceli po mne, aby sme sa stretli kdekoľvek v Košiciach, kde si určím ja. I keď šlo o kauzu VSŽ Košice a s tým kriminálka nemala nič spoločné.

Chcem podotknúť, že v ČR samotný vtedajší minister spravodlivosti podotknul, že v zahraničí sa na súdoch používa skor zdravý rozum a v ČR právny formalizmus.

Já ho zažívám 12 rokov a z jednoduchej kauzy na začiatku v roku 2011 práve právnici a sudcovia vyrobili frašku, ktorú platia daňoví poplatníci a zo mňa urobili bezdomovca. Pritom to mohli vyriešiť do pol roka i s prípadným odvolaním, keby si svoju prácu robili poriadne a včas. Toľko hlúposti a nezmyslov nevymyslí ani mentálne retardované dieťa, čo som zažila u študovaných právnikov.

Preto nemám na výber len ich kontrolovať a požadovať súhlas advokátov ku všetkému. Ale to sa im nepáči a nesúhlasia s tím.

Uvažovala som neraz, prečo k tomu vobec došlo. Mám skúsenosť, že advokáti sa sudcov boja a sudcovia si robia, čo chcú. Nikto ich nemá odvahu kontrolovať.

Trestné oznámenia som podala. Nikto to ani nevyšetroval. V ČR to nie je trestný čin, keď mi sudcovia zničili život. Mali len „iný právny názor“ a sú nezávislí. A nemali by sa riadiť platnými zákonmi a dodržovať ich?

Tu dávám odkaz na rozhovor s vtedajším ministrom spravedlnosti ČR Robertom Pelikánom. K videu bol i textový prepis, ktorý je na tomto odkaze:

https://video.aktualne.cz/dvtv/zeman-znevazuje-praci-soudu-je-to-medialni-utok-na-justici-r/r~e3fdf2ce065011e698e60025900fea04/

Rozhovor robila dvtv, moderátorka Daniela Drtinová v roku 2016.

Citujem z rozhovoru:   

Daniela DRTINOVÁ: V čem je největší propad oproti Západu v české justici?

Robert PELIKÁN: No, je to, je to už, už v tom, už v rychlosti řízení, kde my sice rychle zvládáme řešit jednoduché věci, ale máme problém s těmi věcmi složitějšími. Je to i ve vnímání nezávislosti justice, kde všechny ty postkomunistické země mají jaksi, pohled veřejnosti na nezávislost justice je mnohem skeptičtější než v těch takzvaně západních zemích nebo těch starých evropských zemích, takže to jsou, to jsou nějaké ty základní prvky, čili je to autorita, autorita justice ve společnosti, která není zdaleka tak dobrá jako, jako na západ od našich hranic.

Daniela DRTINOVÁ: Kvůli čemu to tak je? Ještě třeba čeští občané vnímají nějaké reminiscence komunismu v české justici, v tom to není?

Robert PELIKÁN: To si myslím, že nikoliv. Je to, je to prostě v tom, že my se tu všichni učíme vůbec to právo a fungování justice teprve 25 let. Ono to zní jako hodně, ale právo je něco, co se vyvíjí dlouho a pomalu a ta justice to v rámci možného zvládá, ale prostě pořád, když se půjdete soudit do toho Německa, tak to bude rychlejší a ten výsledek bude působit na vás často spravedlivějším dojmem. Ten německý, francouzský, anglický soudce bude používat zdravý rozum, nedopustí, aby se rozhodlo způsobem, který v lidech vyvolává nějaké zneklidnění, nějaký nějaký pocit, že to prostě není spravedlivé řešení, a to u nás pořád přežívá a bude to ještě asi nějakou dobu trvat.

Daniela DRTINOVÁ: Taky Česká republika obsadila přední místa v počtu sporů. Proč se v Česku nedaří řešit je mimosoudně?

Robert PELIKÁN: To spolu zase podle mého názoru souvisí. Je to dáno tím, že ty spory nemají tak předvídatelný výsledek jako na západ od našich hranic, takže ti lidé jsou více motivováni to zkusit u toho soudu, jak jim to tam, jak jim to tam dopadne. A zároveň je to potom také třeba v té oblasti soukromoprávních sporů nastavením vůbec třeba nákladů na to řízení, kdy se těm velkým věřitelům vyplatí bez přemýšlení dávat k soudu vlastně nesmyslné případy, kdy nemocnice žaluje bezdomovce o zaplacení 90 korun nějakého regulačního poplatku. Ona ta ředitelka nemocnice dobře ví, že nikdy těch 90 korun z toho člověka už nedostane, ale jaksi má pocit, že mu velí jeho povinnosti to k tomu soudu dát, ačkoliv ve skutečnosti tím jenom působí celé naší společnosti obrovský náklad, protože ta celá ta mašinérie se musí rozjet kvůli těm nevymožitelným 90 korunám a nakonec, když byste si to spočítala, tak zjistíte, že daňoví poplatníci utratí třeba 10 tisíc jenom kvůli tomu, aby na konci byl nějaký papír s nějakým kulatým razítkem, že ten bezdomovec opravdu by to měl zaplatit, kdyby náhodou měl z čeho.

Daniela DRTINOVÁ: Zpráva naopak kvituje to, že v Česku tedy trvá kratší dobu trvání vyřešení sporů než v ostatních zemích Evropské unie, ale když jsme u délky sporu a vrátíme se tedy na začátek našeho rozhovoru, tak 16 let sporu, během kterého se dluh ČSSD z 18,5 milionů vyvinul na 337, to tomu dobrému hodnocení ze strany Evropské komise úplně neodpovídá.

Robert PELIKÁN: No, to je právě ono, to je to kouzlo statistik, protože my máme skutečně tu průměrnou délku řízení pěknou, ale ono to zřejmě hodně souvisí s tím, že také máme těch hodně sporů oproti jiným zemím, to znamená, že u nás se k tomu soudu dostanou věci, které jsou tak jednoduché, že v jiných zemích se o ně ani nikdo nepotřebuje soudit, a ty nám pak jdou samozřejmě rychle u toho soudu, a tím nám to stlačuje to průměrné číslo, protože ono jich je taky hodně. A my bohužel víme, že jakmile je ta věc složitější, tak doopravdy se nám spory neúměrně protahují, a je to zase jistým způsobem dáno i tím, že ten soudce se ještě zdráhá užívat ten zdravý rozum. Typické je to v případě různých průtahů šikanózního typu, kdy, zažíval jsem to jako advokát, ta protistrana evidentně zneužívala svoje procesní práva, omlouvala se na poslední chvíli z jednání a tak dále, a tak podobně. A ten soudce se neodvážil to za to prohlásit a říct – tohle je jasná šikana, takže tím, že to je šikana, tak já k tomu nepřihlížím, jednám bez něj třeba, protože se bál, že by mu to odvolací soud nepotvrdil, protože celkově v té justici je ještě pořád velký formalismus, ještě pořád pocit, že když je v tom zákoně napsáno, že se může omluvit, tak, tak se prostě omluvil a musí se postupovat přesně tak, jak je to v tom zákoně napsáno.

Koniec citácie z rozhovoru.

Moje skúsenosti so slovenskou políciou a prokuratúrou, ako nemali záujem vyšetriť tunelovanie VSŽ Košice.

Prokuratúra, polícia, politici Palko, Fico, poslanci. . .

Rezešovci – tunelovat se vyplácí

 

Používame cookies aby sme pre vás zabezpečili ten najlepší zážitok z našich webových stránok. OK Viac info

Cookies